Cidre, cidr, cider, sidra, apfelwein
Navazuji na svůj minulý článek o zdraví prospěšných nápojích. Dnes bych se chtěla zmínit krátce o nápoji zvaném cider.
Chci psát o nápoji, který u nás není ještě tak známý jako pivo nebo víno, nicméně ve Francii a Anglii je velmi populární.
V posledních několika letech máme možnost sledovat prudký nárůst popularity jablečného nápoje správně nazývaného v našich podmínkách jako cidre či cidr ( čti sidr ). Zkráceně řečeno jde o mírně alkoholický, jemně perlivý nápoj s obsahem alkoholu většinou okolo 5%, tedy jako u poctivého 12% ležáku.
Budu citovat známý slogan:“ Dobrý cider je méně opojný než víno, méně hořký než pivo, méně sladký než limonády, méně šumivý než sycené vody. Právě díky tomu lépe zbavuje žízně,výborně osvěží a hodí se takřka ke každému jídlu."
Ten správný cidr je vyráběný z opravdových a vybraných jablek lisovaných za studena na jablečný mošt, který je v první fázi zkvašován na mladý cidr a v druhé fázi dozrává při nižší teplotě od tří měsíců do několika let. Část doby zrání může probíhat i v dřevěných sudech, což je dobré pro vznik určitých buketních látek ovšem za mírného potlačení typické jablečné chuti. Použité dřevo pak určuje charakter cidru. Zajímavé je i použití sudů např. po sherry nebo po bourbonu.
Jaká je minulost a jaká současnost nápoje?
Tak kořeny výroby jsou někde ve středověku, možná dál a mnoho národů se pře, že nápoj je původem právě jejich. V každém případě jde o nápoj, který je již dlouhou dobu slavný zejména ve Francii, Anglii a Španělsku. V České republice se o něm dozvídáme až v posledních letech. Je to v našich podmínkách stále netradiční a stále objevovaná chuť a nápoji je třeba se teprve naučit porozumět.
A jak je to se cidrem nyní? Je to jako u všech dnešních potravin. Je potřeba negativně upozornit na mnoho velkých výrobců cidru, kteří degradují nápoj nesprávnými postupy. K výrobě používají upravené koncentráty, aromata, barviva, nápoj není kvašen, ale uměle lihován, sycen CO2 a doslazován a tak určitě ke zdravému životu nepřispěje a ani nedělá tomuto ušlechtilému nápoji dobrou reklamu.
Tak, jak to zapsal Bohumil Hrabal v knize Taneční hodiny pro starší a pokročilé: ." že pokrok je dobrej na to, aby lidi byli lidi, ale na chleba a máslo a pivo je pokrok učiněnej mor, to se na tohle má jít s technikou sakra pomalu..."
V České republice vždy bývalo několik domácích neoficiálních výrobců cidru. Pamatujeme si na problémy s přihlášením provozovny, protože o nápoji vládla nevědomost i na úřadech, ale i přesto se prvním oficiálním výrobcem s vlastní technologií stala naše moštárna ve Šťáhlavech s názvem Radoušův cidr. Pokud budete mít zájem se o nápoji dovědět více, jste zváni do Pivovaru Ve Volší, č.p.50 na degustaci letošního nového cidru, který je již na čepu. Je nefiltrovaný a nepasterovaný.
Co se týká stravování, bylo toho už napsáno dost. Já si myslím, že velké nebezpečí představují geneticky upravované plodiny a obilí s velkým obsahem lepku. Díky němu je mouka výnosnější, pečivo nadýchanější - ale nevydrží a naše tělo si s tím neví rady.
Chtěla bych napsat poslední odstavec s malým filozofickým nádechem.
Přála bych si, aby lidé otevřeli oči a začali přemýšlet. Mnoho lidí „spí“ nebo si žije ve svojí „virtuální realitě“. Někteří lidé nosí černé brýle, jiní růžové. Je potřeba zaměřit se sám(a) na sebe a zeptat se svého srdce co cítí.
Nežijeme dostatečně v realitě, necháváme si kdeco namluvit a přitom my sami sobě jsme nejlepší rádci. Je potřeba najít rovnováhu mezi zdravým selským rozumem a intuicí.
Svět je zahlcený informacemi všeho druhu a všudypřítomným hlukem. Ztratili jsme pouto k přírodě a zapomněli jsme naslouchat tichu.
Ze všeho nejdůležitější je láska. Ne zamilovanost, ta je také krásná, protože dává našemu srdci křídla, ale jen dočasně.
Láska je trvalého charakteru a je to především soucit a milosrdenství. Toto pochopit je smysl našeho života.