Domovská stránka
Kateřina Ilgnerová -> Povídky, básničky -> Země je prý placatá

Země je prý placatá

Tak Země je prý plochá placka, překrytá poklopem…tak to ve mně vyvolalo představu Petriho misky..

Jsme jen nějakým pokusem, experimentem v nějaké vesmírné laboratoři?

Nikdo z lidstva dodnes nezná smysl naší existence, nevíme zhola nic, a to co víme jsou pouhé dohady a smyšlenky.

Tak jak to všechno je?? Zdá se, že Země měla být nádherné místo k životu, dovedu si představit, jak by vypadal šťastný život na této planetě.

Kdo však vymyslel potravní řetězec? Kdo vyprojektoval ty na jednu stranu úžasné lidské bytosti, co vymyslely a vytvořily tolik krásných a úžasných věcí, těch lidí, co jsou schopni krásných citů?

A na druhé straně stojí stejné lidské bytosti, co mučí, vraždí, nenávidí, kradou a ničí vše dobré a prospěšné, a ještě z toho buď mají radost, nebo jsou přesvědčeni, že konají nanejvýš správně. Něco se asi pokazilo....

 

Šla jsem po lesní cestičce a všechny tyto myšlenky mě tolik tížily až jsem cítila bolest a tíhu celého Světa, která se nedala unést….

 

Všichni, co se narodí na Zemi jsou už dopředu hrdinové, hlavně ti, co vytvářejí a šíří dobro. Každý si před narozením vybral dobrovolně svojí roli na Zemi. Všichni máme do určité míry svobodnou vůli a můžeme se neustále v životě rozhodovat ve volbě možností. Takže každý z nás si tvoří scénář svého života. Země je škola, seminář, který jsme se rozhodli absolvovat pro zdokonalení a růst duše. Jen v nižších dimenzích, která je pevně zakotvená ve hmotě a duální realitě je toto možné.

 

A proto byla vytvořena planeta Země, plná nekonečných možností.

Ale co ti neprávem umučení a zabití? Ta temná minulost nepoučitelného lidstva mi nedá spát.

Přemýšlím v bezesných nocích, jestli se lidstvo něco dobrého naučilo. Jistě je mnoho úžasných a osvícených lidí. Ale pořád je to málo. Co asi čeká naše vnuky a vnučky??

Toto není pravda,ale jen můj názor...jeden z dalších názorů na naší existenci...