Domovská stránka
Kateřina Ilgnerová -> Povídky, básničky -> O mě

O mě

Poslouchám melodii koncertu B moll od Čajkovského, hudbu, která mě provází od dětství, kdy jsem si tento koncert oblíbila. Víš kde poprvé jsem ho slyšela? U tvého přítele v bytě. Přesně si pamatuji na gramofon a tu LP desku.


Děkuji za můj krásný život, jsem ráda, že žiju a za vše co jsem prožila jsem vděčná. Měla jsem tak pestrý a naplněný život. Často byl těžký a hořký a zároveň jsem poznala tolik krásných a zajímavých lidí. I mí nepřátelé, byli mí nejlepší učitelé a já jim všem odpouštím právě teď. Měla jsem úžasné prarodiče, které jsem moc milovala, a to pouto nepřeťala ani jejich smrt, to pouto pořád trvá a je živé. Když potřebuji radu, nebo jsem v nesnázích spojím se s nimi, vidím je a slyším, jako kdyby tu stále byli. Vždycky mi poradí a uklidní svou radou a odpovědí, která je pravdivá. Pořád beru vážně jejich rady, je krásné sledovat, jak dnes vše berou s nadhledem a s humorem. Některé věci, co my tady řešíme, oni vůbec neřeší.

 

A mám mámu, která je tím, co naplňuje můj život pocitem lásky a bezpečí, mám pocit, že jsem stejná jako ona, jako kdybych se na svět dívala jejíma očima. Vzpomínky na to, když jsem běhala venku a doma jsem měla teplou a výbornou večeři, nebo ušitou sukni, jsou krásné. Vzpomínky na naše výlety, ale i na horší časy, kdy jsme všechno musely spolu zvládat je ta nejlepší životní škola. Máma je bojovnice, máma to nikdy nezabalila a nevzdala, máma miluje svobodu a je svá. Bere život jako hru, protože to hra je. Je silná a dovede si vždycky poradit. Má tu správnou dávku selského rozumu a intuice.

 

Tuhle záležitost s coronavirem vůbec nezlehčuji, já sama osobně se momentálně cítím krásně, nic nemusím, nic mě netíží a zjistila jsem, že kromě procházky v lese nic nepotřebuji, jsem šťastná.

 

Samozřejmě cítím se všemi nemocnými a je mi líto všech co umírají, ale vše má mnohem hlubší význam. Nemáme se zamyslet nad tím jak špatně a marnotratně žijeme? Vždycky když jsem šla do obchodního centra a viděla tam tolik zbytečných cetek, vzpomněla jsem si na Ježíše, jak rozzlobeně zničil stánky prodejcům v chrámu. I já jsem součástí tohoto světa, ale uvědomuji si, jak zlé jsme bytosti. Umíráme a jsme teď nemocní, ale příroda se čistí a začala dýchat, cítím obrovskou úlevu. Lidstvo má teď jedinečnou možnost, vše přehodnotit a začít znovu…žít lépe, citlivě k sobě i k matce Zemi….je jen na nás jak se k tomu postavíme, kdo to nepochopí, musí z kola ven. A tak to je, a tak to bude. Přeji mír a zdraví všem.