Domovská stránka
Kateřina Ilgnerová -> Povídky, básničky -> Jak to na tom světě chodí

Jak to na tom světě chodí

Jak to na tom světě chodí

Jsem nezdolná optimistka, růžové brýle sundávám obvykle,když už je těsně po „bouřce“ a to jen na chvilku.A proto si musím dělat legraci ze sebe sama.

Věci jsou totiž obvykle úplně jinak než se jeví.Slovy Járy Cimrmana by se dalo říci „Chvíle očekávání vystřídala  chvíle zklamání“…..

 

Mám „široké srdce“, ale čím víc je člověk dobrý a hodný,tím víc se mu to vymstí.

Proč se asi ujalo úsloví : „Pro dobrotu na žebrotu“…..

Když půjčím někomu peníze,často to bylo naposled co jsem je viděla.Když někomu dám peníze,často ani nepoděkuje.

Když někomu nabízím práci zjistím, že v podstatě nikdo nechce pracovat.

Když někomu pomůžu obrátí se to proti mně.

To ale neznamená, že nepomůžu nebo nepůjčím peníze.

Ale již bez růžových brýlí.

 

Považuji se za milovníka zvířat.

Pejskové ,kočičky, kozy a kachničky.Jsou to roztomilí, chlupatí tvorečkové, bezpochyby „bezchybně naprogramovaní.“  Pokud se nejedná o krokodýla, žraloka nebo tarantulu, tyhle zvířátka nemusím.

Chovem mazlíčků jsem zjistila toto: proč s námi žijí pejskové a kočičky? Je to účelové. Krmíme a je a poskytujeme ubytování.A oni se s námi „za stravu a byt“ i rádi pomazlí.

Ale ta roztomilá kočička co se celý den válí v naší posteli klidně k ránu venku uloví a pomalu umoří ptáčka zpěváčka, nesní  ho,ale utrápí ho .

Velkou zkušeností pro mě je chov hospodářských zvířat, zejména koz.Ze začátku nadšení a slibné začátky na konci spíš zjištění nahořklé příchuti. Z kozí pohádky se stal kozí horor.

Ze dvou roztomilých kůzlátek se staly dvě nesnášenlivé kozy.A když jsem si nechala kozu jen jednu, s jejími mláďaty , stalo se z nich terorizující kozí komando, neustále řvoucí a vyžadující pozornost.

A tak jsem ty svoje růžové brýle vzala a rozšlapala na kusy.