Domovská stránka
Kateřina Ilgnerová -> Poradenství -> Domácnost bez chemie

Domácnost bez chemie

Když jsem byla mladší používala jsem v domácnosti běžné chemické čistící přípravky a kosmetiku bez nějakého přemýšlení.Ale říká se, čím je člověk starší, tím je moudřejší.

 

A tak jsem začala přemýšlet a zjistila, že mi není jedno co si uchovávám doma za jedy a zda není možné alespoň něco nahradit šetrnějšími prostředky.Ne všechno se mi podařilo vymýtit, ale chci se podělit o některé moje inovace.

K některým změnám mě vedlo jak moje vnitřní cítění, tak reakce mého těla.

Za prvé s námi v domácnosti žijí kočky a ty jsou velmi citlivé vůči různé chemii a může být pro ně toxická.

A proto jsem si vyrobila univerzální čistící prostředek, který je skoro na všechno a špína...i ta „zažraná“, krásně pouští. O přípravku jsem se dozvěděla od kamarádky, říká se mu jelení sliz.

Jde vlastně o to, že kostku „mýdla s jelenem“ nastrouhám do kastrolu k tomu určenému,přidám vodu, povařím až se mýdlo rozpustí a do kýblu nasypu půl sáčku sody na měkčení vody, promíchám s horkou vodou a přiliju směs povařeného mýdla a míchám.Vznikne mi hustá kaše, kterou naředím horkou vodou. Mám na to kýbl a ten celý naplním, vznikne mi přibližně 10 litrů jeleního slizu.

Když tekutina vychladne,vytvoří se konzistence slizu, proto název jelení sliz.

Jelení sliz s úspěchem používám k praní prádla, pokud je někde skvrna, látku namočím a přetřu žlučovým mýdlem a nechám uschnout a posléze vyperu ve slizu s ostatním prádlem.

Sliz se ředí v teplé vodě, rozkvedlám ho v hrnečku s horkou vodou a naliju do otvoru v pračce, kudy se sype prací prášek. Stačí 3/4 odměrky slizu, možná i méně.

Prádlo, pokud schne venku ve větříku nebo na slunci voní mýdlem, připomíná mi to, když prala a bělila prádlo moje babička. Pokud vám prádlo nebude vonět, lze použít nějakou voňavou ingredienci, ale to musím ještě vypátrat a pak sem informaci přidám.

Jelení sliz je úžasný na mytí podlah, nábytku, rámů oken, van i wc.. vše pouští jako zázrakem.

Pokud chci antibakteriální přípravek, s úspěchem použiji ocet, nebo alkohol, ten „tvrdší“, je to výborná desinfekce.

Vodní kámen v konvici odstraním uvařením malého množství octa a ponecháním přes noc.

Stříbro čistím vyvařením v soli nebo v sodě a následným vyleštěním.

Lesklý nábytek leštím použitím olivového oleje a následným přeleštěním.Okna myji v teplé vodě  s kapkou jaru a vyleštěním utěrkou.

Jar používám minimálně, z Jaru vzniká exém na rukách.

Z prášku na praní zas různé alergie, nehledě na to, že trpí ledviny.

Nemám myčku a ani jí nechci, ne proto, že bych milovala to věčné nádobí v kuchyni, ale zdá se mi, že se musí do myčky používat velké množství chemických přípravků.

Navíc, někdy je potřeba prostě jen přitlačit a mechanicky odstranit nečistotu, žádný stroj to za mě tak poctivě neudělá.

Nikdy jsem neměla fritovací hrnec.Pocit věčně připalovaného oleje mi dráždí žaludek.

Nikdy jsem neměla mikrovlnnou troubu.Mikrovlny mi domů nesmí. Stačí mobily.

 

Vyhodila jsem skoro veškerou kosmetiku, nemám doma žádné zbytečné lahvičky.Na pleť používám obyčejnou dětskou kosmetiku, nebo bambucké máslo.

Spreje antiperspiranty používat nemůžu,protože mám velmi nepříjemnou alergickou reakci na kůži.Používám tzv.kuličky na přírodní bázi.

Na vlasy si kupuji obyčejný kopřivový či březový šampon a pravidelně doplňuji zábaly z henny s přidáním olivového oleje.

Pleti občas dopřávám piling ze soli a různé masky, z kvasnic, z jogurtu, tvarohu, různého ovoce, co mě napadne.

Chci se naučit vyrábět šampony na vlasy z přírodních surovin.Bylinné masti si již vyrábím.

Mám radost z toho, že se chovám šetrně k sobě, svým bližním a snad i k přírodě.

Moje domácnost je čistá i bez chemie. Ale stále je co zlepšovat.