Co mi říká tělo
Nejprve mne začalo nesnesitelně svědit uvnitř levého ucha, nedokázala jsem se ovládnout a tak jsem se vatovou štětičkou určenou k čištění uší úspěšně škrábala několik dní v uchu.Svědění se střídalo s dočasnou úlevou.Zkušela jsem ucho čistit různými tinkturami a olejíčky a kapat ušní kapičky.
Po pár dnech ucho zalehlo, začalo mě v něm píchat a velmi bolet.Nakonec se dostavil silný otok ucha, celé tváře a ztuhlost sanice.Protože byla sobota ráno a mě se nechtělo trávit půl dne v nemocnici shánějíce pohotovost ORL, otok jsem začala ledovat a použila jsem k léčbě tyto homeopatické léky, všechny v potenci CH 15, tři kuličky nechat rozpustit na jazyku, léky jsem střídala po hodině.
Ledum pasture na otok
Mercurius solubilis proti zánětu a proto, že tento lék mi vždy pomůže.
Arnika montana proti bolesti při dotyku a pocitu zhmoždění.
Po několika hodinách se bolest zmírnila,aby se pak najednou velmi zintenzivněla, myslela jsem,že to vzdám.A najednou se stala zláštní věc. Tváře mi zrudly, horkost přešla do celého těla a náhle jako když mág mávne kouzelným proutkem, bolest odešla a otok začal pomalu ustupovat.Stav se zklidnil.
A já se ptám sama sebe na souvislost s jednou situací, kterou jsem byla nucená vyřešit a bylo to pro mne nepříjemné, cítila jsem obavy, nerozhodnost a bezradnost.Co jsem nechtěla slyšet a poslouchat? Co nechce slyšet žena ve mě? Svůj vnitřní hlas? Nechtěla jsem jednat proti svému vnitřnímu přesvědčení. Jakmile se situace vyřešila, ucho přestalo bolet.
A já se opět ptám, mohla homeopatika změnit můj vnitřní postoj k danému problému tím, že jsem přestala mít ze situace obavy a tím zpřístupnila optimální vyřešení problému?Jak se vzájemně ovlivňují energie homeopatckých léků a duše?